Historie

Historie obce Česká Rybná

Osídlení prostoru okolo obce Česká Rybná bylo, dle úsudku dr. Bedřicha Svobody ze Zemského muzea v Praze, který byl přítomen u průkopu pahorku v lese u čísla popisného 39, asi již v době keltské, v době kolem narození Krista. Samotný počátek osídlení se dá předpokládat ve 12. až 13. století. 

Drobné rybníčky na malých potůčcích byly určeny k zadržení vody v suchých obdobích a využívány k chovu ryb, které dali obci znak.

Rybníčky a potok Rybná daly obci jméno. Přívlastek „Česká“ je odvozen ze starého méně svobodného práva českého, kterým byli obyvatelé vázáni vůči vrchnosti v 11. a 12. století. Ve 13. století patřila obec Česká Rybná jako podhradí k hradu Litice nad Orlicí. Obyvatelstvo bylo nuceno robotovat, včetně práce na stavbě hradu kam obyvatelé z České Rybné dováželi hlavně stavební materiál, nejvíce vápno, které se těžilo a pálilo v prostoru moštárny na Herzánu.

V roce 1492 jsou v soupisu majetku Viléma z Potštejna vypsány obce a města, mezi nimiž je i Česká Rybná. Je to první písemný doklad o naší obci. V otázce křesťanství šla Česká Rybná vždy se Sopotnicí, pod jejíž farnost spadala. V Sopotnici se také do roku 1946 pochovávalo.

V roce 1654 bylo v obci Česká Rybná 22 obydlí. Z toho 16 gruntů, 3 lánice, 3 chalupy, dále pak obecní pozemky tzv. „Draha“. Správu obce zajišťoval rychtář a dva konšelé, které určovala vrchnost. Zodpovídali za pořádek v obci a plnění robotních povinností. Občané obhospodařovali asi 10-12 procent pozemků, zřejmě proto, že pro robotní povinnosti neměli čas pracovat na svém. 

V roce 1784 za panování císaře Josefa II. bylo v obci provedeno číslování domů. V obci bylo 71 čísel popisných, z nichž bylo 20 statků. Povinností statkářů bylo robotovat 150 dní a poskytnout pár koní. Chalupáři měli pak 13 dnů pěší roboty v roce. Obec měla vždy veskrze české obyvatelstvo, není známa přítomnost jiných národností.

V první světové válce bylo z naší obce do bojů povoláno 250 mužů ve věku od 17 do 55 let. 43 jich účast ve válce zaplatilo životem a 12 zůstalo nezvěstných. Pozoruhodné je, že z naší obce 32 mužů vstoupilo do legií a bojovalo za svobodu českého národa. Tento počet legionářů je nebývale vysoký oproti ostatním sousedním obcím.

Italský legionář Josef Zeman, rodák z č. p. 137, byl zajat rakouskou armádou a dne 18. 6. 1918 popraven.  Po válce byly jeho ostatky převezeny na Olšany a pietně uloženy. Byl vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem, Revoluční medailí a Italskou medailí. 

Vytvoření Československé republiky přivítali občané s nadšením a s velkou nadějí na zlepšení životních podmínek. Prvním starostou ve svobodné obci byl zvolen Josef Krčmář, pozdější autor obecní kroniky.

II. světová válka – z naší obce odešli dva občané, důstojníci, do zahraničí, aby bojovali za naší svobodou. Byli to letec Bohuslav Tobyška a ženista Josef Krčmář. Oba přežili útrapy války. Bohuslav Tobyška v hodnosti majora letectví, Josef Krčmář v hodnosti kapitána ženijního vojska. V roce 1989 byli oba prezidentem Václavem Havlem povýšeni do hodnosti generálů. 

V roce 1893 vzniklo v České Rybné ochotnické divadlo. Jeho hlavním organizátorem byl řídící učitel Antonín Hynek. Pod jeho vedením byla dne 16.4.1893 v hostinci Antonína Krčmáře sehrána divadelní hra „Otče náš". Tento divadelní spolek později převzal jméno „Mošna" (dle herce ND) a úspěšně působil až do roku 1968, kdy byla sehrána poslední hra „Hrníček štěstí". Po celou dobu působení byl spolek velice aktivní, kdy za rok sehrál 5 – 6 divadelních her za rok.

Zřejmě v roce 1893 nebo 1894 byla v obci založena obecní knihovna. Hlavním iniciátorem zřízení knihovny byl opět řídící učitel Antonín Hájek.

V roce 1904 byl usnesením obecního zastupitelstva zřízen Spořitelní a záložní spolek Kampelička. Prvním starostou byl zvolen Josef Malý z č. p. 60 a pokladníkem řídící učitel Mervard. 

Další divadelní spolek působil v obci od roku 1923 pod hlavičkou Sokola. Dle záznamů sehrál tento spolek za dobu jeho existence (1923 – 1933) 18 divadelních her, mimo různé programové večery. Činnost tohoto spolku ukončila okupace republiky a zákaz činnosti Sokola.

V roce 1923 byla založena Dělnická tělocvičná jednota (DTJ). Její činnost postupně ochabovala, až zanikla úplně.

Sbor dobrovolných hasičů vznikl v obci usnesením obecního zastupitelstva dne 14. 05. 1894. |Na vybavení dostal od státu podporu ve výši 120 zlatých.